Péče v domácím prostředí

Kurilský bobtail

Kurilové jsou krásní kamarádi, kteří v přírodě žijí, ať je chladná zima nebo horké léto.

Jsou to lovci, kterým jejich rychlost a postřeh spousty kočiček jiných plemen závidí. Umí běhat v trávě i na sněhu, loví na stromech i v mořích.

Obstojí, co by jedinec, ale raději se pohybuje ve smečce.

Kamaráda si udělá i z pejska a toleruje dokonce rybičky v akváriích nebo papoušky, co by přátele v rodině.

Nejsou to jen pudy, jsou to geny, inteligence a láska.

Kuril je kamarád, a tak se k němu dle toho chováme.

Proč nekoupat v šamponu, a proč vůbec kurila umývat?

V přírodě šampon k dispozici nemají. Tudíž to pro ně není přirozenou potřebou a v domácím prostředí ani nutností. Někteří si občas ve vodě rádi zařádí sami od sebe a o svůj kožíšek se sami pečlivě postarají.

Proč nečesat, nebo česat?

Je to otázka typu srsti. Kuril se v přírodě o kožich stará sám a bez hřebenu. Je v přírodě, kde srst roste podle počasí a vítr ji, jak načechrává, tak i ionizuje.

V domácím prostředí jsou jiné podmínky a občas je kožíšek hustší, než by měl v létě být. Když se začne srst zacuchávat, potom teprve přijde kartáč na řadu.

Avšak pravidelné česání je pro kurila na škodu. Srst se může zjemňovat a pak se častěji a nekontrolovatelně zacuchává. Především jsme se s tím setkali u mláďat i dospělých jedinců s výrazně jemnou a dlouhou srstí od narození.

Krátkosrsté kurily není třeba česat vůbec, pouze v době intenzivnější výměny kožíšku, kdy sundáváme chlupy třeba rukavicí přímo určené pro zachycování volných chlupů.

"Kurilský bobtail má rád vodu", tuto vlastnost má to v genech. Lze si to všude přečíst, ale je důležité vzít v úvahu i možnost, že někteří jedinci tuto oblibu sdílet nemusí a před koupáním ve vodě dávají přednost sluníčkem vyhřátému místu.

Může to být i otázka výchovy, jak byl coby kotě s vodou ve velkém množství seznámen. Přirozeným pudem je pro ně plavání, neboť umí lovit ve vodě, ale někteří si vodu pouze vychutnávají. Jiní ji mají jen jako nutný příjem tekutiny a tolerují ji.

Vždy když se koupu ve vaně, mám plnou koupelnu našich koček. V létě máme na balkoně lavor s vodou a hračky na ulovení. Na zahradě máme bazén. Vzala jsem do něj Yaríska a hned napoprvé bazén přeplaval. Moc se mu to líbilo – naším zbylým chovatelům v rodině už moc ne.

Holky kočičí mají celoročně otevřený výběh na balkoně a chovný Yarísek bydlí ve svém 1+1 s voliérou. Má rád vycházky po zahradě, a především v zimě tráví čas venku. Mráz načechrává kurilům srst a packy na tlapkách mají prorostlé delšími chlupy na způsob sněžnic.

A jak tedy s drápky?

V žádném případě nestříhat či s dopomocí zkracovat. Kuril si s nimi přirozeně nakládá sám. Brousí si je o škrabadlo a musí je mít právě pro své běhání po škrabadle či ve výškách. Zatahuje drápky přirozeně a pokud nechce ani je nevytahuje.

Jak to řešit s dentální hygienou?

Setkali jsme se s názorem tradičního čištění kartáčkem. Nevím, jak čistit kočce zuby, ale znám spoustu majitelů mazlíčků, kteří to zvládají. Chrup řešíme za pomoci stravy. V naší domácnosti kočičí rodina dostává kvalitní masové konzervy a sušené krmení v granulích. Především v granulích je možné volit druhy na odbourávání zubního kamene, nebo na výživu srsti, a i dalšího zaměření. Je to téma na další článek nebo popovídání.

Ale určitě se shodneme, že stavební kámen se nachází ve stravě a přístupu majitelů ke Kurilským klenotům přírody. Kdo bude potřebovat od nás radu, vždy se může ozvat.

Kočička se stává tím, koho z ní majitel vytvoří svou láskou, péčí a chytrostí. Genetické předpoklady a určení je skutečnost, se kterou se rodí, ale ostatní je na každém z nás.

Vždy nás těší zpětná vazba nových majitelů námi vychovaných koťat či mláďat Kurilských bobtailů.

autorka: Hana Nováková